O knize: 2009 / „Žijeme neviditelný život na periferii; stali jsme se marginalizovaní – a je spousta věcí, kterých jsme se rozhodli neúčastnit. Chtěli jsme ticho – a toto ticho jsme našli. Přišli jsme sem pokryti ranami a boláky, se střevy zkroucenými do uzlů a už jsme si mysleli, že se nám jednou podaří vyprázdnit střeva. Naše těla prosycená vůní kopírek, dětského krému a razítka se bouřila nekonečným stresem zrozeným z nesmyslné práce, kterou jsme dělali s nechutí a za kterou nám nikdo nepoděkoval. Byli jsme posedlí silami, které nás nutily vzít si sedativa a věřit, že jít do obchodu už byla kreativita a že natáčení videí ke štěstí stačí. Ale teď, když jsme se usadili tady v poušti, je všechno mnohem, mnohem lepší.».